Hrad Rýzmburk je jedním z nejrozsáhlejších a nejstarších gotických hradů v Čechách. Nachází se nad vesnicí Hrad Osek přibližně 18 km od města Teplice. Postaven byl ve 13. století a chránil významnou obchodní cestu do Saska.

Zakladatelem hradu byl král Václav I., který jeho výstavbou pověřil Boreše z rodu Hrabišiců. Ten jej pak dostal v roce 1250 do svého držení. Jeho poloha nebyla zvolená náhodou. Strategické umístnění na okraji Krušných hor bylo zvoleno zejména se záměrem střežit důležitou obchodní cestu z Čech do Saska, která tudy vedla již od pravěku. Sídlili zde páni z Rýzmburka zvaní též Hrabišici, jenž patřili k nejvýznamnějším šlechtickým rodům v Čechách v období středověku. Hrad s celým panstvím drželi až do roku 1398, kdy jej prodali míšeňskému markraběti Vilémovi. Tento prodej ovšem proběhl bez potřebného souhlasu krále a díky tomu se pak více než půl století vedly spory o vlastnictví hradu, které vyvrcholily tím, že byl hrad v roce 1459 navrácen zpět do rukou krále Jiřího z Poděbrad. Ten jej jen o rok později zastavil kancléři Prokopu z Rabštejna. V roce 1468 byl hrad ovšem obsazen německými křižáky a v letech 1471 a 1473 zase Sasy. O rok později, v roce 1474, pak král Vladislav Jagellonský zapsal hrad řehlovickým Kaplířům ze Sulevic, kromě Pavla i jeho několika strýcům. Pavel ovšem měl problém s bývalým majitelem hradu Jindřichem z Rabštejna, který mu měl za zlé, že jej o hrad připravil a tak se s ním alespoň soudil o hory ležící poblíž Oseku. Mimochodem v tomto sporu 2x ve prospěch Pavla intervenoval i král. Po něm hrad spravoval jeho mladší bratr Purkart, který se ovšem již píše z Duchcova, kam se rod přemístil. Hrad přestal být obýván a postupně zpustl.

Jádro trojúhelníkového tvaru mělo dvě čtverhranné a jednu okrouhlou věž s průměrem 6,2 metru, která měla 3 patra a okna orientovaná na jih a západ. Byla postavena na přelomu let 1248 a 49. K menší čtverhranné věži přiléhala polygonální kaple a palác. Hrad měl tři nádvoří a hradba okolo byla zpevněná věžicí a jako parkán obíhala i boky jádra. Hradby prvního a druhého nádvoří neměli ochoz. Jejich obranu zajišťovaly pravidelně rozmístěné věžičky. Na druhém nádvoří byl i volně stojící okrouhlý bergfrit, který ovládal předhradí a původní vstup do něj byl ve výšce 10 metrů. Dnešní vchod vznikl až v 19. století, kdy byla věž přeměněna na rozhlednu.

Je to rozhodně velmi pěkná zřícenina hradu, která je celoročně přístupná.