Zvířetice jsou zřícenina hradu z počátků 14. století, který byl později přestavěn na zámek. Nachází se na ostrožně nad pravým břehem řeky Jizera asi 2 kilometry jihozápadně od města Bakov nad Jizerou. Zřícenina je chráněná od roku 1967 jako kulturní památka.
Hrad založil Zdislav z Lemberka někdy v letech mezi 1287 až 1300. Rod Lemberků je ovšem jednou z větví spolu s Vartenberky, Valdštejny nebo Pány z Michalovic původního rodu Markvarticů. A to byl starobylý šlechtický rod, který patří vůbec k těm nejstarším na území severních Čech. Jméno mají po předkovi Markvartovi, který za své služby vládnoucím Přemyslovcům, byl Vladislavem I., tedy druhým českým králem z rodu Přemyslovců, odměněn již v druhém roce jeho vlády, tedy roku 1159, kdy tento Markvart od krále dostal rozsáhlá území v povodí řeky Jizery. Podle některých teorii byl Markvart následovníkem charvátských knížat žijících na tomto území ještě před vznikem českého státu.
Zdislav, zakladatel hradu, měl dva syny, Heřmana a Markvarta, sedm vnuků a řadu dalších potomků. Ti všichni pak používali přídomek ze Zvířetic. Nejdříve to byli svobodní páni, později byli povýšeni na hrabata. Tento rod držel hrad do roku 1504, kdy se stal jeho novým vlastníkem Václav Sezima z Ústí. Ale zakrátko, už po 24 letech byl hrad roku 1528 prodán rodu Vartenberků. Vartenberkové se v druhé polovině 16. století rozhodli hrad přestavět na renezanční zámek. Počátkem 17. století, přesněji v roce 1610, přešel hrad do vlastnictví Jiřího Vratislava z Mitrovic a za dalších 13 let pak na Jana Vlka z Kvítkova. Ale jen o něco později, během 30ti leté války, se tento zámek dostal do rukou mocného a bohatého rodu Valdštejnů. Valdštejnové v polovině 17. století nechali tento renezanční zámek přestavět na zámek barokní a přistavěli k němu rovněž i kapli. Krátce na to v roce 1653 zámek opustili a ten byl dále již využíván jen jako sídlo vrchnostenských úřadů ke správě panství a vznikly v něm také byty pro úředníky. V roce 1693 ovšem na zámku došlo k požáru a vyhořel. Potom byl opraven, ale v roce 1720 jej postihl další požár a tentokrát ještě ničivější. Ten se mu stal již osudný. Pak byl zámek opuštěn, nebyl už nikdy opraven a změnil se v ruinu.
Hrad byl dvojdílný. Čelo a boky jádra hradu opevňoval mohutný příkop, před kterým byl val. Jádro mělo lichoběžníkový půdorys a na jeho čelní straně stály okrouhlé věže. Byly celkem tři. Ta nejvyšší, severní věž, která se celá dochovala, byla během renezanční přestavby za Vartenberků zvýšena o dvě patra a byla k ní přesunuta také brána. Ta se původně nacházela u věže západní. Ze západní věže se dochovalo pouze zdivo obrácené do vnitřní plochy hradu do výše přiléhajících budov. Třetí věž na východním nároží byla zbořena a nahrazena barokní kaplí za období Valdštejnů. Z paláce nad řekou se dochovali valeně klenuté místnosti v přízemí. Tato část je původní a pochází z pozdní gotiky. Naopak druhá zástavba na čelní straně je nově dostavěna během renezanční přestavby.
Ti, kteří by se více zajímali o dřívější podobu hradu, mohou navštívit infocentrum Zvířetice v Podhradí, kde je možné spatřit fyzický 3D model podoby hradu z roku 1683.
