Hrad Zubštejn zvaný také Zubrštejn je rozsáhlá zřícenina z počátku 14. století, která se nachází na protáhlém hřebenovitém kopci ve výšce 682 metrů nad mořem nad vsí Pivonice v okrese Žďár nad Sázavou.

Podle legendy byl hrad založen uhlířem Věnavou a jeho syn Prsten měl založit Pernštejn. Jiná verze legendy o založení říká, že byl založen jako zeměpanský hrad moravskými markrabaty. Skutečnost je ovšem taková, že není přesně známo kdo a kdy Zubštejn založil. Původně historici datovali jeho vznik do 1. poloviny 13. století, což z něj dělalo vůbec nejstarší hrad na Moravě. Toto časové období potvrzovala i první zmínka o hradu z roku 1214, ve které se píše „quondam castrum Lapis“ tedy kdysi hrad Kámen, ale ukázalo se, že jde o listinné falzum z 1. poloviny 19. století. Vzhledem k novým poznatkům o vývoji hradní architektury bylo toto stanovisko přehodnoceno a za pravděpodobné datum vzniku hradu je považované období počátku 14. století. V této době v jeho okolí probíhalo dolování stříbra a hrad byl podle všeho hlavním správním centrem těžby.

Nejstarším doloženým majitelem hradu byl roku 1344 Altuš „de Lapide“ tedy z Kamene, což je také původní název hradu Zubštejn. Altuš pocházel z rodu Pernštejnů, kteří patřili mezi nejmocnější rody Českého království. V roce 1351 přechází hrad na Jimrana z Jakubova, který jen o chvíli později v roce 1358 prodal celý hrad moravskému markraběti Janu Jindřichovi tedy bratru Karla IV. Pro Jana Jindřicha byl hrad důležitý zejména kvůli těžbě zdejšího stříbra. Byl svrchovaným vlastníkem mincovního práva a z tohoto stříbra nechával razit vlastní mince. Jan Jindřich proto neváhal do hradu významně investovat a Zubštejn přestavěl a také rozšířil. V roce 1377 jeho syn Jošt hrad spolu s vesnicemi Pivonice, Vrtěžíř, Lesoňovice, Štěpánov a Koroužné udělil jako léno Janu z Křižanova. Ne však na dlouho, protože roku 1390 mu byl Joštem hrad zase odebrán a přešel opět na Pernštejny. A to až do roku 1432, kdy markrabě a rakouský vévoda Albrecht Janu z Pernštejna hrad odebral a přidělil jej Janu Meziřičskému z Lomnice. Jan z Pernštejna se proti tomuto rozhodnutí odvolal k soudu, ale nepochodil, protože soudcem sporu byl ten stejný vévoda Albrecht, který své rozhodnutí jen potvrdil. Důvodem odebráni bylo, že Jan Pernštejn byl kališník a vévoda si přál, aby hrad spravovali katolíci. Netrvalo to však dlouho a Pernštejnové hrad získali zase zpět. Jen o 8 let později v roce 1440 Zubštejn přechází na Jana II. z Pernštejna, který hrad stavebně upravil a významně zmodernizoval. Ovšem ještě větších změn se hrad dočkal za Viléma z Pernštejna, který Zubštejn ještě více opevnil a vyzbrojil, když nechal zbudovat mimo jiné i pět dělostřeleckých bašt. Takové opevnění bylo jistě potřeba, protože Vilém se jako podporovatel krále Jiřího z Poděbrad účastnil mnoha bojů a nebylo vyloučeno, že by někdo mohl zaútočil na jeden z jeho hradů. Nicméně Vilému se podařilo díky sňatku s Johankou z Liblic značně zbohatnout a své jmění také neváhal použít. Půjčoval značné částky Vladislavu II. Jagellonskému, což se určitě vyplatilo, protože jen co roku 1471 usedl Vladislav Jagellonský na český trůn, vynesli mu tyto půjčky nejen výnos, ale také významné posty. Záhy se stal komorníkem moravského zemského soudu, o něco později nejvyšším českým maršálkem a nakonec nejvyšším královským hofmistrem. Zubštejn byl obýván až do začátků 16. století, kdy je ještě roku 1522 zmiňován v listinách při dělení Pernštejnského majetku. Ovšem roku 1547 a znovu pak ve smlouvě roku 1596 při prodeji panství je již hrad uváděn jako pustý.

Zubštejn je poměrně zachovalou a rozsáhlou zříceninou. Dochovaly se zde patra a klenby centrálního dvoupatrového paláce, velká část vstupní věže, kde byla v patře kaple a také bývalá brána, ze které vede nově zbudovaný dřevěný most nad původním příkopem.

V areálů je několik odpočívadel, ale i ohnišť. Ty tady využívají trampové, kteří sem v létě s oblibou jezdí a na hradě často přespávají.

K hradu se váže i pověst o pokladu, který zde měl být zakopán a doposud jej nikdo nenašel. Střeží jej prý štědří hradní duchové, kteří občas lidem v nouzi něco půjčí a někdy to nechtějí ani vrátit, takže až na tom budete špatně, vyražte na Zubštejn a třeba budete mít štěstí.