Hrad Rokštejn je gotická zřícenina hradu z 13. století nad údolím říčky Brtnice poblíž obce Panská Lhota. Jde o jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je jeden z nejstarších hradů na Moravě. Vystavěn byl v 80. letech 13. století. Jeho původní název je Rutenštejn či Hrutenštejn a byl založen větví rodu Hrutovců s přídomkem ze Střížova, což je ves poblíž, kde se skutečně nedávno v místě vyvýšeniny ve středu obce na místě dnešního kostela, našel zbytek zdiva původního sídla tohoto rodu. První zmínka o Hrutovcích z Rokštejnu je z roku 1289, kdy Rutho z Rutenštejnu spolupečetil darovací listinu Dětřicha z Kněžic. Rutho je považován za zakladatele hradu. Tento rod Rutenštejnů ovšem brzy o hrad přišel. Posledním majitelem byl Ješek z Rutenštejna. Po něm kolem roku 1359 přechází hrad do vlastnictví moravského markraběte Jana Jindřicha, který hrad přestavěl a rozšířil a udělal z něj také centrum svého markraběcího dominia. Pak hrad držel jeho syn markrabě Jošta Moravský, též zvaný Lucemburský. To byl významný šlechtic, který byl braniborským kurfiřtem, generálním říšským vikářem pro Itálii, měl právo razit vlastní mince a také byl velmi schopným a obratným politikem, ale hlavně, byl to bratranec samotného krále Václava IV. Jošt byl velmi bohatý a s penězi uměl pracovat a věděl také komu správně půjčit. Takže v roce 1387 pomohl finanční půjčkou svému bratranci Zikmundovi Lucemburskému k získání uherského trůnu a za odměnu dostal část západního Slovenska včetně Bratislavy. O rok později půjčil peníze Zikmundovi znovu a dostal do zástavy Braniborsko. Rok na to v roce 1388 zase podpořil Václava IV., který zastavil Joštovi hrabství Lucembursko a alsaské fojtství. Jošt byl nepochybně mimořádně vlivný člověk, který měl nejen dobré kontakty a byl spřízněn s těmi nejvyššími, ale uměl se pohybovat, věděl koho a kdy podpořit, aby něco získal, ale neskutečně dokázal manévrovat a vytěžit z každé situace. A také měl vysoké ambice. V roce 1410 kandidoval na krále Svaté říše římské a to proti Zikmundovi, kterého přitom ještě nedlouho před tím podporoval. V opakované volbě 1. října 1410 dokonce vyhrál, ale z titulu římského krále se dlouho Jošt netěšil, protože již 18. ledna 1411 na brněnském hradě Špilberk zemřel. Nicméně Rokštejn převzal jeho bratr Prokop Lucemburský, který ovšem pro své dluhy musel hrad předat svému největšímu věřiteli Hynkovi z Valdštejna. Ten Rokštejn rozšířil a připojil k panství řadu vesnic. Během husitských válek hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl v nepřátelském vztahu s katolickou Jihlavou, proto jihlavské vojsko také hrad oblehlo, dobylo a pobořilo. A to byl v podstatě konec hradu. Valdštejnové potom své rodové sídlo přesunuli do Brtnice. Rokštejn ovšem zůstal jejich majetkem až do pobělohorských konfiskací, kdy jej převzali Collaltové, což je starý langobarský rod původem z italského Trevisa. Ti Rokštejn, samozřejmě už jen jako ruinu, drželi až do roku 1945. Nyní hrad spravuje obec Brtnice.

Podoba hradu se postupem času měnila. Významných změn dostála za období Jana Jindřicha, kdy kolem roku 1362 došlo k rozsáhle přestavbě a hrad byl významně rozšířen. Hranolová věž byla zvýšena o jedno patro. Nově byl zbudován palác, který měl v prvním patře velký reprezentační sál a byl vytápěn krby a kamny. Podlahy měly reliéfní dlažbu. Jedná se o tzv. dvojhrad a v tomto směru je tento hrad skutečně jedinečný na českém území. Východní strana měla malou věž a dolní hrad měl palác a také hospodářské objekty. Samozřejmě hrad měl i vlastní kapli.

Na hradě probíhá dlouhodobě i archeologický výzkum, který dříve vedl Zdeněk Měřínský a dnes Jana Mazáčová z Masarykovy univerzity v Brně. A bylo zde nalezeno mnoho věcí jako např. kostra novorozence v základech věže, která je dokladem starých pohanských zvyků, které přežily do 13. století. Věřilo se totiž, že takováto kostra zajistí nedobytnost hradu. Ale našly se i další věci jako třeba soubor hracích kostek, mimochodem největší kolekce v Evropě, strážní si zřejmě tady krátili čas hrou. Rokštejn díky tomuto dlouhodobému výzkumu patří k nejlépe prozkoumaným středověkým hradům ve střední Evropě.

Hrad je celoročně přístupný, ale v měsících od června do září je možné zakoupit si i komentovanou prohlídku s průvodcem.